Katastr nemovitostí: pozor na přídělový plán

Při transakcích týkajících se převodu pozemků se lze setkat s tím, že některé z převáděných pozemků jsou v katastru nemovitostí evidovány tzv. zjednodušeným způsobem. To znamená, že dané pozemky nejsou vyznačené v digitalizované katastrální mapě, ale jsou evidovány pouze za využití bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih, evidence nemovitostí nebo přídělových plánů a jiných podkladů. Tyto jednotlivé podklady se obecně označují jako zdroje parcel zjednodušené evidence. Zjednodušeným způsobem jsou evidované zejména pozemky, které byly v minulosti sloučeny do větších půdních celků, přičemž hranice těchto pozemků v terénu v současnosti již neexistují.

Specifický případ nastává tehdy, když je zdrojem parcel zjednodušené evidence pozemků tzv. přídělový plán nebo jiný doklad. V takovém případě by měl kupující zpozornět. V období před rokem 1989 se totiž přidělovaly pozemky často velice neformálním způsobem, přičemž nebylo výjimkou, když byly přidělené stejné pozemky vícekrát, nebo když byl přidělen pozemek o větší ploše, než byla plocha samotného přidělovaného pozemku. Fakticky tedy může dojít k tomu, že i když má prodávající doklad o přídělu pozemku, a tento pozemek je evidován v katastru nemovitostí, ve skutečnosti tento pozemek nemusí existovat, resp. může mít mnohem menší rozlohu.

Pokud tedy kupující chce předejít nejistotě ohledně existence kupovaného pozemku, jeho rozlohy nebo umístění, měl by od prodávajícího požadovat, aby před uzavřením kupní smlouvy proběhla identifikace kupovaného pozemku. Identifikací pozemku rozumíme proces, kdy katastrální úřad posoudí všechny podklady, které má k danému pozemku k dispozici a určí, zda vůbec a kde by se měl na analogové katastrální mapě nacházet. Pokud katastrální úřad dospěje k závěru, že podklady dokládají existenci pozemku na určitém místě, vyznačí „od stolu“ umístění pozemku na analogové katastrální mapě. Až v takovém případě si může být kupující jistý, že pozemek skutečně existuje.