Rozúčtování nákladů na vytápění od 1. 1. 2016

25. 1. 2016 Kristýna Delmar

K 1. 1. 2016 vešla v účinnost nová vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Tato vyhláška stanovuje nový limit rozdílů nákladů na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy, ty nově nesmí překročit hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.

Cílem má být spravedlivější rozdělení nákladů

Dosud domácnosti, které topily výrazně méně, mohly ušetřit za topení až 40 % nákladů oproti průměru celého domu. Nyní bude takto možno ušetřit maximálně 20 % nákladů. Cílem této úpravy má být spravedlivější rozdělení nákladů, neboť podle Jaromíra Pohanka, šéfa Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu: „Dosáhne-li rozdíl teplot tři stupně, prostup tepla z okolních bytů je již tak velký, že plně nahradí vytápění radiátory a nedovolí další klesání teploty. Lze vypočítat, že na každý stupeň teploty vzduchu v bytě připadá asi šest procent tepelné energie. Na rozdíl tří stupňů je tedy zapotřebí asi 20 procent energie. Proto i byty, ve kterých se maximálně šetří a radiátory jsou skoro stále studené, spotřebují na svoje vytápění nejméně 80 procent energie, která se v domě spotřebovala na každý metr čtvereční podlahové plochy.“

Limit 40 % platil dosud i směrem nahoru. I tepelně nešetrné domácnosti připlácely maximálně 40 procent nad průměr nákladů domu. Nově se limit zvyšuje na 100 % – celkově tedy domácnost může zaplatit až dvakrát více než je průměr domu.

Základní a spotřední složka

Nová vyhláška současně umožňuje majitelům domů (společenstvím vlastníků), aby skutečná spotřeba hrála v celkovém vyúčtování výraznější roli než dle předchozí právní úpravy. Náklady se dělí na základní složku, která je nezávislá a neovlivnitelná chováním jednotlivé domácnosti (typicky jde o velikost bytu a podíl na společných prostorech domu), a spotřební složku, kterou lze ovlivnit regulací topení v konkrétním bytě. Základní složka dosud mohla tvořit 40 až 50 procent celkových nákladů, nově to bude 30 až 50 procent (viz § 3 vyhlášky). Je tedy zřejmé, že v závislosti na rozhodnutí společenství vlastníků, může mít spotřební složka (a tedy konkrétního chování jednotlivých domácností) vyšší vliv na celkový účet za topení. Nyní může tvořit až 70 % celkových nákladů. Nicméně i v tomto případě, pokud náklady na vytápění na 1 m² činí méně než 80 % či více než 200 % průměru v domě, náklady se upraví, aby tomuto kritériu vyhovovaly (tedy byly maximálně o dvacet procent nižší, nebo o sto procent vyšší) a takto stanovená upravená hodnota nákladů se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní domácnosti, dokud všechny byty nevyhovují stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění.

 

Čtěte také

28. února 2020 Developerské smlouvy jako nástroj odpovědného developmentu

Před více než 10 lety do České republiky dorazilo udržitelné stavebnictví, které se soustředí na energetickou úspornost, pasivní standard a technologická řešení. Po uplynutí jedné dekády přichází navazující trend odpovědného developmentu.

24. února 2020 Frank Bold Advokáti komentují případ nelegální skládky v pořadu Nedej se

Případ nelegální navážky stavebního materiálu na soukromých pozemcích stále pokračuje. Soudy nyní zrušily rozsudek pro podnikatele, který je za navážení zodpovědný.

Všechny novinky

Ozvěte se nám